25

Druhý den hned z rána Markéta v rozladěné náladě klepala na dveře protějšího apartmánu.                                                                                                                       

„Kdo je?“ Ozvalo se rozverně za dveřmi.                                                     

„To jsem já, Jindro,“ řekla, a obratem se dveře otevřely a objevila se v nich ježatá hlava. „Omlouvám se, snad ještě nespíte. Můžu si k vám odskočit? U nás je jaksi dusno. Prostě se pohádali a Lída se zamkla v pokoji. Tomáš hulí na balkóně jednu za druhou a nevypadá to, že by se v nejbližší době měli usmířit. Bohužel se do koupelny dostanu jen přes jejich pokoj.“                                

Jindra na ni zkoprněle hleděl, asi to bylo na něj po ránu moc informací. Naštěstí se ve dveřích objevila Eva. „Jasně, pojď dál. Odskoč si. Doufám, že si s námi dáš rovnou snídani.“ Pustila ji dovnitř.                                                            

„Dělám lívance,“ pochlubil se Jindra, o kterém se ví, že rád kuchtí, a už zase ordinoval u plotny.                                                                                               

„Uvařím zatím kávu,“ notovala mu Eva.                                                      

„Dám si moc ráda, děkuju,“ přisvědčila a odběhla z kuchyně do vedlejšího pokoje. Zároveň si posteskla, že tam u nich zdaleka není taková pohoda. Podobná odlehčená atmosféra se u nich držela pouhé první dva dny, pak ti dva šli na dlouhou procházku a vrátili se rozhádaní. Od té doby se to jen stupňuje a evidentně jim nepomohl ani včerejší večer v soukromí.                                            

Trochu zhurta se vehnala do vedlejšího pokoje, protože měli otevřené dveře a vrhla se rovnou do koupelny. Zběžně přitom pozdravila Adama, který ležel na zádech na posteli s velkými sluchátky na uších. Byl pohroužený do skladby od Shakiry, pohupoval nohou, opřenou na koleni o druhou a se zavřenýma očima kýval hlavou, takže si jí všiml, až když bylo pozdě. Překvapeně se zvedl na lokty a stačil říct jen: „Eh-“                                                                               

Mělo ji to zarazit, ale to jí došlo až když vběhla do koupelny. Srazila se s Damiánem, který zrovna vylézal ze sprchy. Byl kompletně nahý a zády k ní, když do něj narazila předkem celou délkou svého těla.  Vykřikla jako by jí na nože brali.                                                                                                                

Polekaně se ohlédl a když zjistil, že ke křiku nemá důvod, s klidem se na ni obrátil, aby jí sdělil: „Když jsi tu, podej mi ručník z balkónu, prosím.“               

Markéta vyběhla ze zapařené koupelny a bouchla za sebou dveřmi. Zastavila se vedle Adama a zasupěla jako býk v aréně.                                

„Chtěl jsem tě varovat, ale byla jsi moc rychlá.“ Pokrčil Adam rameny, sluchátka už držel v ruce.                                                                                              

„Neumíš se zamykat!“ Zařvala na dveře.                                                     

„Proboha, ty naděláš. Jak kdyby to byla pro tebe novinka.“ Ozvalo se za nimi otráveně. „Teď si budeš hrát na pannu Maríju?“                                         

„Ty drzý blbečku!“                                                                                            

Damián se zachechtal.                                                                                     

„Tomu by nikdo neuvěřil. I když Adam možná ano,“ zabrblal si.             

„Pohni, potřebuju na záchod.“ Zabušila pěstí na dveře.                           

„Tak pojď. Ještě se musím oholit. Pak sem vleze Adam a po něm bych ti to už nedoporučoval.“                                                                                                

„Zbláznil ses? Nebudu tam s tebou! Prostě mě tam pusť, za minutku jsem venku.“                                                                                                                        

„Vždyť ti to nikdy nev…“                                                                                  

„Buď ticho,“ křikla na něj rychle přes dveře.                                               

„To není pravda, co o mě říká,“ vysvětloval jí soukromě Adam.             

„U vás nemáte záchod nebo co? Tak mi dones ten ručník a já ti to tu uvolním.“ Ozvalo se z koupelny.                                                                                     

Markéta běžela na balkón pro ručník visící na sušáku, věděla, který je jeho, protože s ním do včerejška chodil na pláž. „Buď v klidu. On se prostě nezamyká, už jsme mu tam vlezli všichni,“ promluvil na ni Jindra, když ho míjela cestou zpět.                                                                                                                            

Eva mezitím prostřela jídelní stůl a už o pár minut později se všichni sešli u snídaně. „Jindro, máš to výborný,“ pochválila ho Markéta, když se zakousla do prvního lívance s Nugetou. „Je obdivuhodné, jak jsi to zvládl při té výbavě v kuchyni.“                                                                                                            

„Děkuju. Baví mě to.“                                                                                      

„Jednou z něj bude skvělý táta.“ Věnovala mu Eva láskyplný pohled a Jindra se tajuplně uculil.                                                                                                 

Damián na ně nejdřív vykulil oči, ale pak se zašklebil. Došlo mu, že z něj možná bude brzo strýček, a to se mu vůbec nezamlouvalo, připadal by si starý. Když zvedl od šálku kávy pohled, zahlédl, že se mu Markéta naproti u stolu směje.                                                                                                                                  

„Je toho dost, nepozveme i ty dva?“ Nadhodil Jindra.                              

„Prosím tě radši ne. Je tam nálada pod psa. Nevím, co se stalo.“ Rozmluvila mu to Markéta.                                                                                                       

Rozkol mezi párem se jen potvrdil, když Tommy šel s ostatními na pláž sám, zatím co si Lída udělala svůj program. Sbalila si plážovou tašku a někam na celý den zmizela.